11. den, Siem Reap, návštěva Angkoru
18.3.2008, úterý, Siem Reap, návštěva Angkoru
Dnešek je vyhrazen asi tomu nejkrásnějšímu a nejzajímavějšímu, co z historického hlediska Kambodža nabízí. Hned po ránu platíme na celý den tuk-tuka a vyrážíme do jen pár kilometrů vzdáleného Angkoru.
Toto město je jedním z nejvýznamnějších kulturních památek a jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť na území jihovýchodní Asie, možná i na světě. Od roku 1992 je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Jeho rozloha je větší, než 400 čtverečních kilometrů, značnou část dnes již tvoří zalesněná plocha. Nacházejí se tu velkolepé kamenné pozůstatky z doby starobylé khmérské říše, nesčetné množství chrámů, nejrůznějších náboženských a ořadních budov, zdí, jezer, cest... Centrálním chrámem města je Angkor Wat („Wat“ v jazyku Khmérů znamená „chrám“), který stojí na prostranství o rozloze 800×1000 metrů. Celé je obehnáno příkopy či kanály. Nejvyšší hlavní věž se tyčí do výšky cca 65 metrů. Nejen tento chrám vidíme již z dálky... Komplex byl vybudován národem Khmérů, a to v 9. - 13. století. Ovšem po sérii porážek od Thajců na začátku 15. století byl Angkor opuštěn a centrum khmérské říše bylo přemístěno na území, kde se dnes nachází hlavní město Kambodži - Phnom-Penh. Angkor tak zůstal ležet ladem, stala se z něj džungle a teprve v polovině 19. století byl znovuobjeven francouzským cestovatelem. Ještě že tak...
Na Angkor jsme si vyhradili celý den, ovšem na jeho kompletní prohlídku by bylo třeba nejspíš několik týdnů. Už vstupní brána působí majestátně, mohutně a už zde na nás dýchá historie a dávné časy. A sem tam i prodejci, kteří prodávají předražené suvenýry, průvodce, pití... Krom několika malých chrámů procházíme i ty nejznámější a největší, Angkor Thom, Ta Prohm, prorostlý několik desítek metrů vysokými stromy (točila zde film Lara Croft), známý Bayon a všemu vévodící Angkor Wat. Celý den se na nás usmívá rozpálené sluníčko, které dost znepříjemňuje výstupy do jednotlivých vysokých chrámů, ale od ničeho nás neodradí. Jedná se o opravdu krásné, monumentální stavby, vše z kamene, na stěnách vytesány podobizny, zvířata, války, slunce a milion dalších výjevů... Mezi jednotlivými chrámy nás převáží najatý tuk-tuk, ale i tak tu nachodíme několik kilometrů. Opravdu nádhera, něco tak ohromného a fascinujícího jsem viděl snad jen v Gíze, ale nejspíš ani zdejší pyramidy se nedají srovnat s Angkorem...
Několikrát si musíme dát pauzu, sednout si a občerstvit se (jen za dobu prohlídky jsem vypil asi 5 litrů vody). U jednoho občerstvení si povídám asi půl hodiny s jednou hodně mladou místní slečnou. Nabízí mi náramek, chce za něj asi tři dolary. To jí ale nejsem ochotný dát a tak mě ze srandy jakoby plácá PET lahví a furt se směje, já koneckonců taky :-). Nakonec jí za krásný, ručně ze dřeva a nití zhotovený náramek, dávám v přepočtu asi tři koruny. Pak si vyčítám, že jsem jí mohl dát alespoň dolar. Místo toho jsem jí ale slíbil, že se vrátím a že si jí vezmu :-).
Ráno jsme přijeli do Angkoru ze zadní strany, teď celý komplex opouštíme hlavním vchodem, který je před největším Angkor Watem. Vyšlo nám to krásně, za několik minut bude západ slunce. Projdeme podél dvou jezer a za zády máme Angkor Wat v celé jeho kráse. Takhle z dálky je snad ještě krásnější, než úplně zblízka. Jeho věže osvícené zapadajícím sluncem, zabarvené do červena, na nás koukají z výšky, slunce se odráží ve dvou jezerech před vstupem do chrámu...
Na hotel přijíždíme tuk-tukem, když už se stmívá. A do centra na večeři opět vyrážíme za tmy. Hlasování o dnešní restauraci nebylo třeba, indická byla automatická. Opět skvělé jídlo, navíc točené, výborné a zde opravdu levné pivo (0,5 USD) nemohlo nic ohrozit. Docela slušně se tu pobavíme, zapovídáme se i s majitelem. Kolem jedné hodiny po půlnoci usuzuju, že těch pivek už bylo akorát a radši se vydávám sám na hotel :-).
